plaire
Изглед
| |
Француски |
Етимологија
[уреди]Веројатно аналошка поправка според глаголи како faire, изведена од il plaît, од старофранцускиот plaisir (инфинитивна форма до XIII век), од латинскиот placere (се допаѓа, задоволува).
Изговор
[уреди]Глагол
[уреди]plaire (трета група, се конјугира со avoir)
- се допаѓа — Предизвикува пријатно чувство или одобрување кај некого.
- Ta nouvelle coiffure ми plaît beaucoup.
- Твојата нова фризура многу ми се допаѓа.
- Est-ce que ce cadeau ти plaît ?
- Дали ти се допаѓа овој подарок?
- Cette chanson plaît énormément aux jeunes.
- Оваа песна многу им се допаѓа на младите.
- (безлично) сака / посакува — Укажува на нечија волја.
- Il fait de ses amis tout ce qu’il lui plaît.
- Тој прави со своите пријатели сè што ќе посака.
- Je ferai ce qu’il vous plaira.
- Ќе направам сè што ќе посакате.
- (безлично) (Учтивост) — Се користи како фраза за учтивост.
- S’il vous plaît.
- Ве молам.
- Répondez, s’il vous plaît, à la question.
- Одговорете, ве молам, на прашањето.
- ужива, σе чувствува убаво — (Повратно: se plaire) Ужива во нешто или се чувствува пријатно на некое место.
- C’est un des endroits où je me plais le plus.
- Ова е едно од местата каде што најмногу уживам.
- Les truites se plaisent dans l’eau vive.
- Пастрмките уживаат во брзи води.
- се сакаат — (Повратно: se plaire) Се допаѓаат еден на друг.
- Ils se plaisent l'un à l'autre.
- Тие си се допаѓаат еден на друг.
| Infinitif | Прост | plaire | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Сложен | avoir + participe passé | ||||||
| Participe présent или gérondif[1] | Прост | plaisant | |||||
| Сложен |
ayant + participe passé | ||||||
| Participe passé | plu | ||||||
| еднина | множина | ||||||
| 1. л. | 2. л. | 3. л. | 1. л. | 2. л. | 3. л. | ||
| Indicatif | je (j') | tu | il, elle, on | nous | vous | ils, elles | |
| Прости
(времиња) |
Présent | plais | plais | plaît | plaisons | plaisez | plaisent |
| Imparfait | plaisais | plaisais | plaisait | plaisions | plaisiez | plaisaient | |
| Passé simple[2] | plus | plus | plut | plûmes | plûtes | plurent | |
| Futur simple | plairai | plairas | plaira | plairons | plairez | plairont | |
| Conditionnel présent | plairais | plairais | plairait | plairions | plairiez | plairaient | |
| Сложeни
(времиња) |
Passé composé |
indicatif present de avoir + participe passé | |||||
| Plus-que-parfait |
indicatif imparfait de avoir + participe passé | ||||||
| Passé antérieur[2] |
passé simple de avoir + participe passé | ||||||
| Futur antérieur |
futur simple de avoir + participe passé | ||||||
| Conditionnel passé |
conditionnel present de avoir + participe passé | ||||||
| Subjonctif | que je (j’) | que tu | qu’il, qu’elle | que nous | que vous | qu’ils, qu’elles | |
| Прости
(времиња) |
Présent | plaise | plaises | plaise | plaisions | plaisiez | plaisent |
| Imparfait[2] | plusse | plusses | plût | plussions | plussiez | plussent | |
| Сложeни
(времиња) |
Passé |
subjonctif présent de avoir + participe passé | |||||
| Plus-que-parfait[2] |
subjonctif imparfait de avoir + participe passé | ||||||
| Impératif | je (j') | tu | il, elle, on | nous | vous | ils, elles | |
| Прост | — | plais | — | plaisons | plaisez | — | |
| Сложен | — | impératif present de avoir + participe passé | — | impératif present de avoir + participe passé | impératif present de avoir + participe passé | — | |
| |||||||
Изведени термини
[уреди]- avoir tout pour plaire (гл.) — ги има сите квалитети за да се допадне
- plaise à Dieu (израз) — дај Боже
- plaît-il? (фраза) — молам? (што рековте?)
- plût à Dieu (израз) — о, кога би дал Господ
- à Dieu ne plaise — не дај Боже (изразување аверзија кон нешто).
- cela vous plaît à dire — тоа Вие така велите (но не значи дека е точно).
Етимолошки сродни зборови
[уреди]- complaire (гл.) — угодува (претерано)
- complaisant (прид.) — услужлив, љубезен
- déplaire (гл.) — не се допаѓа
- déplaisant (прид.) — непријатен, одбоен
- plaisamment (прил.) — на пријатен или забавен начин
- plaisant (прид.) — пријатен, забавен
- plaisanter (гл.) — се шегува
- plaisanterie (им. ж.) — шега, мајтап
- plaisantin (им. м.) — шегаџија
- plaisir (им. м.) — задоволство