appartenir
Изглед
Француски
[уреди]| |
Етимологија
[уреди]Потекнува од доцнолатинскиот *appertinēre* („припаѓа на“), од латинскиот *pertinēre* („се однесува на“).
Изговор
[уреди]- аудио
- МФА-фр: /a.paʁ.tə.niʁ/
- Поделба по слогови: ap‧par‧te‧nir
Глагол
[уреди]appartenir (непреоден) (3-та група)
- припаѓа — да биде сопственост на некого или да е дел од некоја група. Се користи со предлогот **à** („на“).
- Cette maison appartient à mon oncle.
- Оваа куќа му припаѓа на мојот чичко.
- се однесува, му е работа — да се биде дел од доменот или одговорноста на некого/нешто (поретко, главно во минатото).
- Il appartient au conseil de prendre la décision finale.
- Му припаѓа (му е должност) на советот да ја донесе конечната одлука.
- (Фигуративно) припаѓа — да се чувствува прифатен или дел од некоја група или заедница.
- Il est important de se sentir appartenir à un groupe.
- Важно е да се чувствуваш дека припаѓаш на некоја група.
| Infinitif | Прост | appartenir | |||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Сложен | avoir + participe passé | ||||||
| Participe présent или gérondif[1] | Прост | appartenant | |||||
| Сложен |
ayant + participe passé | ||||||
| Participe passé | appartenu | ||||||
| еднина | множина | ||||||
| 1. л. | 2. л. | 3. л. | 1. л. | 2. л. | 3. л. | ||
| Indicatif | je (j') | tu | il, elle, on | nous | vous | ils, elles | |
| Прости
(времиња) |
Présent | appartiens | appartiens | appartient | appartenons | appartenez | appartiennent |
| Imparfait | appartenais | appartenais | appartenait | appartenions | apparteniez | appartenaient | |
| Passé simple[2] | appartins | appartins | appartint | appartînmes | appartîntes | appartinrent | |
| Futur simple | appartiendrai | appartiendras | appartiendra | appartiendrons | appartiendrez | appartiendront | |
| Conditionnel présent | appartiendrais | appartiendrais | appartiendrait | appartiendrions | appartiendriez | appartiendraient | |
| Сложeни
(времиња) |
Passé composé |
indicatif present de avoir + participe passé | |||||
| Plus-que-parfait |
indicatif imparfait de avoir + participe passé | ||||||
| Passé antérieur[2] |
passé simple de avoir + participe passé | ||||||
| Futur antérieur |
futur simple de avoir + participe passé | ||||||
| Conditionnel passé |
conditionnel present de avoir + participe passé | ||||||
| Subjonctif | que je (j’) | que tu | qu’il, qu’elle | que nous | que vous | qu’ils, qu’elles | |
| Прости
(времиња) |
Présent | appartienne | appartiennes | appartienne | appartenions | apparteniez | appartiennent |
| Imparfait[2] | appartinsse | appartinsses | appartînt | appartinssions | appartienssiez | appartinssent | |
| Сложeни
(времиња) |
Passé |
subjonctif présent de avoir + participe passé | |||||
| Plus-que-parfait[2] |
subjonctif imparfait de avoir + participe passé | ||||||
| Impératif | je (j') | tu | il, elle, on | nous | vous | ils, elles | |
| Прост | — | appartiens | — | appartenons | appartenez | — | |
| Сложен | — | impératif present de avoir + participe passé | — | impératif present de avoir + participe passé | impératif present de avoir + participe passé | — | |
| |||||||
Изведени термини
[уреди]- appartenable (прид.) — што може да припаѓа
- appartenance (им.) — припадност, членство
- l'avenir appartient à ceux qui se lèvent tôt (изр.) — иднината им припаѓа на оние што стануваат рано